Bludy, polopravdy, překroucená fakta a nedostatek kritického myšlení. Asi tak bych zhodnotil některé články, nebo v tomto případě spíš pačlánky, na které občas spočine můj nebohý zrak. A právě jeden takový pačlánek si tady dovolím představit. Smyslem nebude tyto bludy dále šířit. Naopak. Chci na tyto bludy upozornit a vyhranit se vůči nim, aby ses i ty, švarný čtenáři, mohl přesvědčit na vlastní bulvy a mít se na pozoru.
Aby bylo jasno hned na začátku a nedošlo k nedorozumění, tak uvedu tohle. Vynález internetu považuji za jeden z nejvýznamnějších pokroků moderní civilizace. Dnes si může prakticky každý s přístupem na internet a počítačem, chytrým telefonem nebo jiným zařízením vybaveným touto schopností připojit a brouzdat a číst a (bohužel) i upravovat, co jen chce. Nikoho už nepřekvapí, že na internetu máme dnes prakticky nevyčerpatelný zdroj informací od různého informačního šumu až po poměrně kvalitní až vysoce odborné čtivo.
K úvodu by to stačilo, pojďme k věci. V tomto článku uvádím kurzívou původní znění a normálním textem reakci.
,,Zdravotní doporučení, co se mi líbí.
Něco pro zdraví“
HOVĚZÍ MASO
,,Pořádný steak, ale i kvalitní gulášek vás může zachránit od řidnutí vlasů. Hovězí totiž obsahuje železo a právě to v poslední době běžné populaci chybí.
Takže dámy, chcete mít stále krásné a husté vlasy? Podávejte k večeři kravičku… Ocení to i pánové.“
LK:
Tak jednoduché to bohužel není. Mnohé studie ukazují, že existuje přímá souvislost mezi vysokou spotřebou červeného masa a zvýšeným vznikem rakoviny tlustého střeva a konečníku. Dalším neduhem hovězího masa je jeho větší obsah tuku, skýtající vyšší výskyt nasycených mastných kyselin, které mají negativní dopad na kardiovaskulární systém a mohou tak být jedním z faktorů způsobujících infarkt myokardu nebo mozkovou mrtvici.
Bohužel je u hovězího masa možná přítomnost růstových faktorů (hormonů), které někteří chovatelé používají za účelem zvýšení produkce libového masa, a to navzdory zákazu jejich užívání ve státech EU.
Nezpochybnitelná je hrozba BSE (bovinní spongiformní encefalopatie), která se může projet klidně až za 20 let po infikování. Tato nemoc u člověka napadá nervovou soustavu a způsobuje tzv. Creutzfeldt-Jakobovu chorobu, na kterou stále i v Británii umírá na desítky lidí ročně.
Negativa s sebou mohou nést i způsoby tepelného zpracování hovězího – např. připálené kousky grilovaného bifteku potenciálně zvyšují tvorbu nežádoucích karcinogenů vznikajících z tuku v mase obsaženém, minoritně i z jiných složek.
Z těchto a dalších důvodů je možno doporučit konzumaci libového masa a z mladých kusů. Nejkvalitnějšími a nejhodnotnějšími partiemi s nízkým obsahem tuku jsou roštěnec, hovězí zadní a samozřejmě svíčková.
KNEDLÍKY
,,Možná vás překvapí, že shodnou kalorickou hodnotu s knedlíky má stejné množství vařených těstovin. Navíc v knedlících je řada zdravých surovin – například droždí, které obsahuje vitaminy skupiny B, mléko zase vápník a bílkoviny.
Pokud si knedlíky dáváte jen občas a v rozumných porcích, rozhodně svému zdraví neuškodíte.“
Obsah tělu využitelné energie se pro vařené těstoviny v závislosti na jejich druhu a době úpravy pohybuje od zhruba 1150 po asi 1580 kJ/100 g. U houskového knedlíku je obsah energie přibližně shodný a to řádově od 900 a více kJ/100 g.
Co se droždí týče, to je kapitola sama o sobě. Droždí, kvasnice či nejlépe kvasinky Saccharomyces cerevisiae, jakožto označení pro heterotrofní eukaryotní organismy řazené mezi houby, mohou být dobrým zdrojem např. zinku, mědi, manganu, hořčíku, vápníku a fosforu. Naopak jako zdroj vitaminů skupiny B se spíše nedoporučují. Zejména pak v nativním neboli syrovém stavu (živé buňky), protože jejich pevná buněčná stěna je stále prakticky plně funkční a v žaludku člověka zůstávají kvasinky aktivní i několik h. Během této doby nejen že tělu nemohou žádný B-komplex tělu dodat, ale naopak tělu živiny spotřebovávají a zásobují ho pouze svými metabolity jako CO2, ethanol, glycerol, acetát, sukcinát atd., které jsou v převážné míře odpadními produkty našeho organismu. Po průchodu horními patry trávicího systému se dostanou do střev, kde zpomalí či úplně zastaví činnost symbiotických mikroorganismů, jež v těle přirozeně produkují celé spektrum vitaminů B.
V kvasnicích se nacházejí vedle kvasinek uvedeného rodu i jiné mikroorganismy, jež produkují nejrůznější odpad. Ten opět způsobuje problémy s činností a množením střevních mikroorganismů, zejména těch, kteří jsou přirozenými producenty vit. B. Navíc samotný odpad, vzniklý činností mikroorganismů kvasinky doprovázejících, vytváří velmi nepříznivé prostředí pro vstřebání B-komplexu z kvasinek, zvláště vit. B12.
Velkou nevýhodou kvasnic zužující jejich širší využití ve stravě člověka je pak vysoký obsah dusíkatých látek (45-60 hm.%) – zejména bílkovinné povahy. Proto se nedoporučuje dlouhodobá konzumace (syrových) kvasnic nejen sportovcům, ale i lidem méně fyzicky aktivním. Velmi často totiž dochází v metabolických drahách k poruše vedoucí až k onemocnění přezdívaného Nemoc králů neboli DNA.
KÁVA
,,Kafaři mají další důvod, proč neskoncovat se svým zlozvykem.
Nedávná finská studie, které se zúčastnilo 1400 dlouhodobých pijáků kávy, odhalila, že lidé, kteří pijí tři až pět šálků denně, ve svých čtyřiceti až padesáti letech snižují své šance na propuknutí Alzheimerovy choroby až o 65 % v porovnání s těmi, kdo pijí méně než dva šálky.
Vědci věří, že za ochrannými účinky kávy stojí kofein a velké množství antioxidantů, které káva obsahuje.“
LK:
Káva vzbuzuje kontroverzi prakticky od nepaměti a to nebo možná právě protože je jedním z nejvíce konzumovaných nápojů na světě. Káva je prakticky všude – na návštěvě, obchodním jednání, restauraci. Konzumace kávy ale nepůsobí na každého člověka stejně. Jedním z faktorů ovlivňující její účinky je rychlost metabolismu kofeinu pro daného jedince, která je dána geneticky. Jedinec s rychlým odbouráváním kofeinu reaguje na kávu mírně a efekty trvají kratší dobu. Pokud naše tělo odbourává kofein pomalu, po konzumaci kávy cítíme bušení srdce, třes a efekty trvají delší dobu.
Za výhody kávy se vedle poklesu rizika vypuknutí Alzheimerovy choroby považuje snížení nebezpečí vzniku žlučových kamenů, astmatikům uvolnění svalstva a do jisté míry snížení možnosti vzniku Parkinsonovy choroby a onemocnění jater (karcinom a cirhóza). Ale hlavně neusnout na vavřínech.
Negativa zde výše neuvedená totiž mohou a v drtivé většině případů také ovlivňují každodenní život několika způsoby. Například již malé dávky kofeinu v kávě při opakované konzumaci způsobují vznik abstinenčních příznaků jako je únava, ospalost, nechuť k práci, nervozita a roztěkanost. Běžný je rozhozený biorytmus při nerozumném užívání. A pokud pijeme kávu na lačno, hrozí riziko překyselení žaludku vedoucího až ke vzniku žaludečního vředu.
Další nevýhodou kávy je všeobecně známý diuretický účinek (kofein zvyšuje průtok krve ledvinami), což vede k negativnímu dopadu na metabolismu minerálů (vápník, sodík a draslík) v ledvinách.
Kofein v kávě zvyšuje hladinu hormonu kortizolu v těle, čímž zvyšuje krevní tlak, což s sebou nese zřejmá rizika vzniku infarktu popř. mozkové příhody. Toto zvýšení krevního tlaku je také nebezpečné Pozor na to, zvláště trpíte-li již tak vysokým krevním tlakem.
Pozor je zapotřebí si dát i při pití kávy z plastového kelímku, protože ve srovnání se studenou tekutinou je do horké kávy bisfenol A uvolňován až 55x rychleji. Bisfenol ve zkratce funguje jako endokrinní disruptor (viz účinky estrogenu, tedy významné hormonální změny v organismu) a může činit problémy s reprodukcí, zvýšit riziko potratu, poškodit mozek a zvýšit agresivitu.
Závěrem je nutné upozornit na častou spojitost mezi vědci pracujícími na zkoumání vlivu kávy na lidský organismus a potravinářskými popř. farmaceutickými společnostmi, které jejich výzkum mohou financovat. Tedy vzhledem k obrovskému odbytu kávy po celém světě – současná světová spotřeba kávy činí celkem 7 358 897 tun ročně, což je zhruba 1,3 kg na osobu – a cenovému růstu kávy lze očekávat, že firmy zainteresované do výroby a prodeje zelených kávových bobů anebo pražené kávy budou mít značný zájem o investici do výzkumů, jejichž výsledky budou mít pozitivní dopad na poptávku po kávě resp. zelených kávových bobech. V minulosti již byla vyšetřována některá více či méně známá vědecká pracoviště komisí po té, co byla napadena věrohodnost naměřených dat pro podezření z jejich záměrné manipulace. Podobně tomu může být i v případě vín, viz víno.
TLAČENKA
,,Samozřejmě, že je tlačenka pro zdraví blahodárná. Hlavně ta domácí, poctivá.
Obsahuje totiž želatinu a ta je velkým zdrojem bílkovin pro stavbu kolagenu.
Ten je základní stavební jednotkou tvořící pojivovou tkáň a to především pohybového aparátu, chrupavek, kostí, vlasů, nehtů a pokožky. Systém je prostý, to co se vyvaří zprasečích kloubů, kostí i kůže, se pozitivně podepíše do našeho organismu. A máte snad dojem, že prase vypadá nezdravě?
Kolagenu se někdy též říká »elixír mládí«. Na něm totiž mimo jiné záleží, jak mladě člověk vypadá a jak se pohybuje. Kolagen je také ve sklivci a v bělmě oka.“
LK:
Prr, kovboji! Tlačenka dejme tomu, ale když už, tak jedině domácí, rozhodně nelze označit běžnou průmyslovou podobu této potraviny za ,,zdraví blahodárnou“. A proč? Tlačenka (ať už tmavá nebo světlá) se skládá z vepřového masa (tedy jak ji známe), zahušťovadla (E407), stabilizátorů (E450 a E451), antioxidantu (E300), vepřových drobů, vepřové kůže (nebo vepřová krev), masového vývaru, soli (max. 3 %), konzervantu (E250) a směsi koření (u světlé ještě škrobu a mléčných bílkovin).
Zahušťovadlo E407 neboli karagenan je sulfátový polysacharid a i když spíše snižuje jakost tlačenky (nižší obsah masa), nepovažuje se za nebezpečný a to ani pro kojence od ukončeného čtvrtého měsíce.
Stabilizátory E450 a E451 jsou různé sodné a draselné soli trifosforečné kyseliny, konkrétně podvojné soli. Považují se za bezpečné látky, ale jejich vysoké dávky mohou v těle způsobit nerovnováhu a zapříčinit nedostatek vápníku.
Antioxidant E300 je kyselina L-askorbová neboli vit. C, netřeba rozebírat.
Vepřovými droby rozumíme nejčastěji ledviny, jazyk, mozek, srdce, plíce, slezinu, ouška, ocásek a míchu. Zde nalezneme dobrý zdroj vitaminů, minerálů, nenasycených mastných kyselin, lecitinu apod., ale také nasycených mastných kyselin, cholesterolu, různých škodlivin (i když většina je v játrech, ledviny jsou jejich druhým nejlepším zdrojem) a tuku.
Přesuneme-li se přímo ke konzervantu E250, dusitanu sodnému, ten slouží u potravin k dosažení uzené chuti, umožňuje vzdorovat bakteriím Clostridium botulinum a hlavně slouží jako stabilizátor barvy. Bohužel, v kombinaci s některými aminokyselinami v jisté míře volně obsažené v potravině dochází ke vzniku nitrosaminů, které i ve velmi nízké koncentraci (0,3 mikrogramu/g hmotnosti zvířete) pomáhají rozvinout rakovinu (hlavně jater a plic). Ostatně právě kvůli tomuto reálnému riziku zrodu nitrosaminu v potravině je přidáván E300, který toto riziko snižuje. Ukazatelem neblahého působení nitrosaminů vzniklých z E250 je obecně zvýšený výskyt rakoviny hltanu v zemích, kde se konzumuje větší počet uzených ryb. U nemluvňat a malých dětí je toto riziko natolik vážné, že např. u kojenecké vody se vyjma další řady parametrů kontroluje velice důsledně obsah dusitanů a dusičnanů (protože ty se přeměňují na dusitany).
Problematika zdravotních rizik souvisejících s konzumací tlačenek je pestřejší a sahá do větší hloubky. Ale z opisu složení tlačenky nacházející se v pultu našich obchodů je zřejmé, že nikde nenalezneme vyskloňovanou želatinu. Když tedy tlačenku, pak výlučně domácí.
VÍNO
,,Není žádnou novinkou, že pravidelná konzumace vína snižuje riziko srdečních onemocnění, prospívá krevnímu oběhu a působí proti rakovinným onemocněním.
Funguje i proti stresu!
Kromě toho pití tohoto moku odbourává stres, čímž vám napomáhá k duševní i tělesné pohodě. Víno kromě alkoholu obsahuje flavonoidy, což jsou látky, které působí jako antioxidanty a pomáhají tělu odbourávat negativní cholesterol. Alkohol navíc zvyšuje hladinu prospěšného cholesterolu a působí proti shlukování krevních destiček, takže vás chrání proti ucpání tepen. Více než 400 vědeckých studií z celého světa dokazuje, že lidé, kteří dlouhodobě umírněně pijí víno, bývají zdravější než zapřisáhlí abstinenti. Důkazem jsou například Francouzi, kteří mají hodně nízkou úmrtnost na srdeční a cévní onemocnění. Za jeden z důvodů se považuje každodenní pití vína při jídle. Říká se, že červené víno je na srdce, ale není to pravda. I bílé je prospěšné. Ale pozor, bílé víno má jistou přednost: pomáhá udržovat zdravé plíce. Popíjet by ho měli hlavně kuřáci, protože mírně snižuje negativní vliv kouření na plíce.“
LK:
O prospěšnosti vína, nejvíce pak červeného, se hovoří již delší dobu. Zdravějšími víny jsou vína červená, protože červená vína obecně obsahují řádově desetinásobně vyšší množství resveratrolu ve srovnání s víny bílými.
Mezi červenými víny dominují česká moravská, která obsahují přibližně až dvojnásobné množství resveratrolu oproti červeným vínům připravené ze stejné odrůdy vinné révy z Francie nebo Itálie. Dále vybíráme vína podle obsahu cukrů, kdy nejnižší obsah cukrů a tedy zdravotně nejméně riziková jsou vína suchá, kde jejich obsah může být praktický nulový.
Protipól tvoří sladká vína, kde nalezneme mezi 45-200 g/l, ale i obsah 900 g/l nemusí být výjimkou (výjimečné ročníky vinných specialit). Předcházení vzniku cukrovky pitím nízkých dávek červeného vína (snížení rizika až o 60 %) se tedy týká výlučně suchých typů vína.
Nejdůležitějším parametrem rozhodujícím o míře (ne)prospěšnosti vín je však zkonzumované množství alkoholu (ethanolu). Maximální doporučená denní dávka přepočtená na hmotnost ethanolu je 16 g pro ženy a 24 g pro muže. To zhruba odpovídá 160 resp. 240 ml běžného 12 % vína. WHO (Světová zdravotnická organizace) pak uvádí rozsah (jen) 10-30 g alkoholu za den.
Alkohol samotný je považován za psychoaktivní drogu kvůli tomu, že dokáže měnit lidské vědomí (v mozku zvyšuje inhibiční účinky neurotransmiteru GABA). Příznaky dlouhodobého působení jsou často nevratné. Z orgánových změn jsou popsány cirhóza jater, záněty slinivky a jater, poruchy oběhové soustavy (hypertenze, dysrytmie). Může se vyskytovat neuromuskulární porucha svalů či nervů, v horším případě i nádory jater a žaludku, v těhotenství fetální alkoholový syndrom plodu (soubor tělesných a mentálních vývojových vad). Po psychické stránce může dlouhodobá konzumace alkoholu ve velkém množství vést k rozvoji demence.
Přesné důvody a účinky jsou: alterace membrán, malnutrice (deficit), oxidační stres, acidóza, vznik toxických a reaktivních sloučenin, vazba na proteiny a DNA, narušení mitochondriálního transportu elektronů, tvorba antigenních aduktů, kancerogeneze a aktivace kancerogenů, aktivace hepatotoxinů, ztráty energie, zvýšení beta-oxidace a esterifikace mastných kyselin, deficit retinolu. Vše – sklony, účinky – závisí mimo velikosti a frekvenci dávkování na genovému fondu, který je zodpovědný za tzv. enzymový polymorfismus. Podle charakteru koncových alel je možno poznat sklony daného jedince nejen k alkoholismu, ale souvisejícím onemocněním (onemocnění jater, rakoviny střeva a rektu apod.).
I když pravdou zůstává, že vína obsahují poměrně vysoká množství různých antioxidantů – polyfenolů jako např. resveratrol, viniferin a některé další (zejména u červených moravských vín je jejich obsah vyšší než u zahraničních odrůd), tak je potřeba mít na paměti fakt, že vědecká práce je zpravidla vždy financována z grantů udělených buď státem, nebo jinou institucí. Tyto instituce mohou neoficiální cestou vést některé snadno ovlivnitelné vědce k záměrnému manipulování s výsledky přímo, nebo nepřímo na základě zvolené metodiky zkoumání a hodnocení naměřených výsledků. Ostatně podobných případů bylo v minulosti již celá řada, např. článek na odkazu http://life.ihned.cz/c1-54762800-trpka-chut-zazracneho-vina upozorňuje na praktiky jednoho člena vědecké obce Connecticutské univerzity, kde prof. Dipak K. Das záměrně zfalšoval výsledky 145 vědeckých experimentů, které byly zveřejněny v 11 renomovaných vědeckých časopisech.
Nemluvě o tom, že daň z alkoholických nápojů, tabákových výrobků a dalších kontroverzních produktů je značným příjmem státních rozpočtů, výrobních firem, distributorů a prodejců. Obchod s těmito výrobky je do jisté míry hnacím motorem ekonomiky států. Spotřební daň zavedené v České republice od roku 1993 hrají velice významnou úlohu. Stačí si uvědomit, že touto daní jsou zatíženy nejen alkoholické a tabákové výrobky, ale rovněž pohonné hmoty a musí nám být jasné, jak snadno lze zvýšit příjem do státní kasy tím, že stát uvalí vyšší daně hlavně na tyto položky. Navíc výnosnost těchto daní je umocněna vyšším základem pro výpočet DPH, který má základ roven cena zboží plus spotřební daň. A stát nechce snižovat svůj příjem, naopak. Proto i on finančně – granty – podporuje výzkumy, které směřují k pozitivní diskriminaci účinků alkoholu. Když se do toho přidají ještě výrobci vín, nafouknou tuto bublinu do nebeských výšek např. tím, že zaplatí odborníky – obvykle samy autory, aby výsledky svých pro alkohol kladně působících studií přepsali do formy polárně-naučných knih. Pak zadotují jejich vydání a ve výsledku budeme slýchat z každé světové strany, jak jsou malé dávky alkoholu prospěšné. Pokud si však rádi necháváme krmit svá ráda-ethanolem-smáčená ega propracovanou propagandou zaměřenou na klamání spotřebitele zkreslenými pohledy, překrucováním faktů a cílenou ignorací protipólů, než uznávat práce nezávislých vědců bijících na poplach, nebuďme překvapeni z následků, co mohou přijít již zítra. Tak na zdraví!
PIVO
,,Samozřejmě,že je také prospěšné. Ale pochopitelně v omezené míře. Vypít denně deset piv je hloupost. Motáte se, přiberete a ještě je to nezdravé. Pivo má 92 % vody, tudíž nám vydatně napomáhá k dodržování pitného režimu. Je zdrojem vitaminu skupiny B. Je jich hned několik a mají vliv na naši pokožku. Zlepšují její pružnost. A lékaři občas pivo doporučují jako součást léčby při ekzému, akné a lupence. Je protistresové. Věděli jste např., že chmel patří do čeledi konopovitých rostlin? Tedy jako marihuana. Proti infarktu! Roztahuje cévy a snižuje hladinu cholesterolu. Vědci prokázali, že nejmenšímu riziku infarktu jsou vystaveni muži, kteří vypijí 1 – 2 piva denně. Zažene Alzheimera. Je totiž bohaté ma vitamín B2 a křemík.
Pivo ničí špeky. Při odbourávání alkoholu v našem těle vznikají volné radikály, které se podílejí na rozkládání tuku. Zacvičte si, dejte si pivo a proces spalování může frčet… Pivo po výkonu je vážně dobré.
Alkohol a další látky zpomalují uvolňování vápníku z kostí. Je to dobré i pro ženy, které se potýkají s problémy menopauzy. Občasná sklenice piva pomůže i v boji s osteoporózou.
A je dobré i proti chřipce. Což je poslední objev japonských vědců. Chmel totiž obsahuje humulon, což je látka, která má protizánětlivé účinky a chrání tělo před viry, které napadají plíce a působí dýchací potíže.“
LK:
Tady toho už na mně začalo být trochu moc. Zase překroucená tvrzení, bludy. Rozhodl jsem se radši dopsat komentář přímo do původního textu, než se k tomu vyjadřovat textem novým.
Samozřejmě,že je také prospěšné, ale…pochopitelně v omezené míře a když už, tak jedině nealkoholické.
Vypít denně deset piv je hloupost. Motáte se, přiberete a ještě je to nezdravé.
Pivo má 92 % vody LK: přesněji 88-96 % v závislosti na koncentraci původní sladiny, tudíž nám vydatně napomáhá k dodržování pitného režimu.
Je zdrojem vitaminu skupiny B. Je jich hned několik a mají vliv na naši pokožku.
Zlepšují její pružnost. A lékaři občas pivo doporučují jako součást léčby při ekzému, akné a lupence. LK: Zvýšení pružnosti pokožky souvisí se zvýšením syntézy kolagenu, což je spjato s oxidací ADH a ALDH, osobně ale neznám doktora, který by doporučoval svým pacientům konzumaci piva. Naštěstí.
Je protistresové. Věděli jste např., že chmel patří do čeledi konopovitých rostlin? Tedy jako marihuana. LK: Ano, a pak co se účinků piva týče – svůj svému.
Proti infarktu! Roztahuje cévy a snižuje hladinu cholesterolu. Vědci prokázali, že nejmenšímu riziku infarktu jsou vystaveni muži, kteří vypijí 1 – 2 piva denně.
Zažene Alzheimera. Je totiž bohaté na vitamín B2 a křemík.
Pivo ničí špeky. LK: Možná pokud bydlíte v odlehlé vesnici bez hospody a pro pivo nebo na něj musíte chodit do nejbližšího města…a zpět. Přeci jen dvě 0,5 l piva vydají bez mála za tabulku čokolády. Akorát že pivo je tekutina, takže její trávení vyžaduje méně energie a ještě je rychlejší. Proto se tak dobře vykrmí mládě savce mlékem, jelikož má nejen hodně tuku, ale navíc je tekuté. Při odbourávání alkoholu v našem těle vznikají volné radikály, které se podílejí na rozkládání tuku. LK: No potěš, odkdy volné radikály napadají tuky? Vědci si až do tohoto článku mysleli, že volné radikály ničí DNA a samotné buňky, nikdy tuky. Volné radikály mají vůbec nejvyšší oxidační schopnost, což se projevuje nejčastěji stárnutím. Jak by měly ničit tuky? To jako taky oxidací? Možná bychom tedy měli jen dýchat kyslíkovou atmosféru, třeba by nám ten kyslík spálil všechny tuky, ne? Zacvičte si, dejte si pivo a proces spalování může frčet… Pivo po výkonu je vážně dobré. LK: Nebo se na cvičení vykašlete a kopněte do sebe pivo, vyjde to totiž prakticky nastejno. Sice alkohol v pivu snižuje glukoneogenezi, činnost citrátového cyklu a glukuronidaci, což všechno dohromady je vlastně syntéza lipidů, ale než tělo po cvičení stihne doplnit energii metabolickou přeměnou z tukových zásob, doplníte ji spolehlivě sacharidy obsaženým v pivu. Takže i přes možný nárůst tělesné zdatnosti se spálí jen minimum tuku, pokud vůbec.
Alkohol a další látky zpomalují uvolňování vápníku z kostí. LK: Co víc si přát? Játra selhávají, mozek vynechává a ledviny se nezastaví. To nám ale nevadí, protože to nejdůležitější přece máme – zdravé kosti! Pane bože…
Je to dobré i pro ženy, které se potýkají s problémy menopauzy. LK: Nazývá se to psychickým záchranným kruhem, což jsem si právě vymyslel a jedná se o stav, který odezní společně s posledním odbouraným zbytkem alkoholu v těle.
Občasná sklenice piva pomůže i v boji s osteoporózou. To mléko taky a mnohem lépe a zdravěji!
A je dobré i proti chřipce. Což je poslední objev japonských vědců. LK: Jistě, pivo je nově objevený lék na chřipku. Proto se ve vládě nově uvažuje i o umožnění prodeje piva v lékárnách. Ale jen na lékařský předpis. Teď už to chápu.
Chmel totiž obsahuje humulon, což je látka, která má protizánětlivé účinky a chrání tělo před viry, které napadají plíce a působí dýchací potíže. LK: To je asi první pravdivá věc. Proto vědci spojili své síly s pivovarem poblíž univerzity v Sapporu. Tam pracují na vývoji a výrobě jídel a nealkoholických nápojů s humulonem. Takový náp by mohli konzumovat i děti a byli by tím lépe chráněny proti nemocem virového původu v zimě. Navíc např. v pivu Plzeňského typu je pouze okolo 0,4 mg této látky v 1 litru nápoje.
,,Samozřejmě,že je také prospěšné…“ LK: je samozřejmě jen polopravda a zaujatý postoj. Hádám, že autor nebo autorka bude působit v potravinovém segmentu a opět se snaží zvrátit výsledky dlouholetých studií a studií metabolických drah ethanolu ve svůj finanční prospěch. Tak kdopak to bude – šéf potravinového řetězce, manažer nebo manažerka odbytu velkoobchodu? Nebo odborný zástupce…Českého svazu pivařů? Určitě se bude jednat o víc než jen o náhodu. Situace u piva ohledně alkoholu je podobná situaci u vína.