Dunning a Kruger zjistili, že lidé s podprůměrnými kompetencemi svůj výkon výrazně přeceňují a naopak lidé s nadprůměrnými schopnostmi svůj výkon mírně podceňují. Pokud dostanou zkoumané osoby k dispozici výsledky ostatních a mají znovu ohodnotit svůj dosažený výkon, podprůměrní se nezmění.

Kompetence plodí pokoru: Naopak jedinci, kteří mají skutečné odborné znalosti v dané oblasti, mají tendenci podceňovat své schopnosti a předpokládat, že ostatní jsou stejně kvalifikovaní, což vede k pocitu pokory.

Kognitivní zkreslení: Dunning-Krugerův efekt je kognitivní zkreslení, které narušuje způsob, jakým lidé vnímají sami sebe a své schopnosti. Často vede jednotlivce ke špatným úsudkům, jak o svých vlastních schopnostech, tak o kompetencích ostatních.

Proč je to tak?

Existuje několik možných vysvětlení Dunning-Krugerova efektu. Jedno z nich je, že lidé s nízkými schopnostmi nemají dostatek znalostí a zkušeností, aby mohli správně posoudit svou vlastní výkonnost. Další možností je, že lidé s nízkými schopnostmi mají sklon k mylnému přesvědčení, že jsou lepší, než ve skutečnosti jsou.

Neschopnost vede k nadměrné sebedůvěře: Lidé, kterým chybí znalosti nebo dovednosti v určité oblasti, často přeceňují své schopnosti v této oblasti. Toto přeceňování vzniká z jejich neschopnosti rozpoznat hloubku vlastní nevědomosti.

Příklady Dunning-Krugerova efektu

Dunning-Krugerův efekt lze pozorovat v mnoha různých oblastech, například v oblasti řízení, politiky, sportu nebo osobního života.

• V oblasti řízení mohou lidé s nízkými manažerskými schopnostmi mít pocit, že jsou vynikající vůdci, i když jejich týmy dosahují průměrných nebo dokonce podprůměrných výsledků.
• V oblasti politiky mohou lidé s nízkými znalostmi o politických otázkách mít pocit, že jsou odborníky na politiku, i když jejich názory jsou založeny na nesprávných informacích.
• V oblasti sportu mohou lidé s nízkými sportovními dovednostmi mít pocit, že jsou přirozenými talenty, i když jejich výkon je horší než výkon ostatních hráčů.
• V oblasti osobního života mohou lidé s nízkými sociálními dovednostmi mít pocit, že jsou oblíbení a společensky úspěšní, i když se jim často stává, že jsou odmítáni nebo se cítí osaměle.
• Nezkušení řidiči: Začínající řidiči si často více věří ve své řidičské schopnosti než zkušení řidiči. Mohou se domnívat, že jsou vynikající řidiči navzdory nedostatku zkušeností a vyšší pravděpodobnosti nehod.
• Přílišné sebevědomí na pracovišti: Zaměstnanci, kteří jsou v zaměstnání noví, mohou přeceňovat své dovednosti a podceňovat složitost svých úkolů. To může vést k chybám, nedorozuměním a chybným úsudkům na pracovišti.
• Sebehodnocení studentů: Studenti se mohou domnívat, že jsou na zkoušky dobře připraveni, i když ve skutečnosti látku dostatečně neprostudovali nebo jí neporozuměli. To může mít za následek špatný studijní výkon.
• Dezinformace související se zdravím: Jednotlivci, kteří postrádají lékařské znalosti, mohou odmítnout rady odborníka a spoléhat se na neověřené zdroje, čímž ohrožují své zdraví a pohodu.

Jak se Dunning-Krugerovu efektu vyhnout?

Rozpoznání a řešení Dunning-Krugerova efektu je zásadní pro osobní a profesní růst. Dunning-Krugerův efekt může být nebezpečný, protože může vést k špatným rozhodnutím a neuváženým činům. Existuje několik způsobů, jak se mu vyhnout:

• Buďte otevřeni kritice. Pokud vám někdo řekne, že děláte něco špatně, nebraňte se a zkuste se z jeho zpětné vazby poučit. Pravidelně přemýšlejte o svých schopnostech a znalostech a buďte otevření možnosti, že možná nejste tak kompetentní, jak si myslíte.
• Nebojte se zeptat na pomoc. Pokud si nejste jisti, jak něco udělat, zeptejte se někoho, kdo je v dané oblasti odborníkem. Podporujte konstruktivní kritiku od kolegů, mentorů nebo nadřízených, abyste získali přesnější pochopení svých schopností.
• Buďte objektivní. Snažte se posoudit svou vlastní výkonnost co nejobjektivněji.
• Nepřetržité učení: Usilujte vědomě o rozšíření svých znalostí a dovedností v oblastech, kde vám může chybět. Zaujměte pokorný přístup uznáním, že je vždy co učit a prostor pro zlepšení.

Závěr

Dunning-Krugerův efekt slouží jako připomínka lidské tendence přeceňovat své schopnosti, když nám chybí znalosti nebo zkušenosti v určité oblasti. Zdůrazňuje důležitost sebeuvědomění, pokory a oddanosti celoživotnímu učení. Tím, že si uvědomíme omezení naší vlastní kompetence, můžeme činit informovanější rozhodnutí, vyhnout se nákladným chybám a podporovat osobní růst a rozvoj.